Alexandr Fiala (1892–1938)
Vězněn v roce 1938: Moskva; popraven 1. července 1938
Alexandr Fiala se narodil v roce 1892 do české rodiny ve Volyňské gubernii. Jeho otec měl v obci Semiduby malou dílnu na opravy hudebních nástrojů. Po ukončení šesti tříd gymnázia prošel A. Fiala dvouletým agrotechnickým kurzem a pracoval jako pomocník zeměměřiče. V roce 1915 narukoval do carské armády, kvůli nemoci však byl záhy demobilizován. Až do vstupu do Rudé armády, v níž sloužil do roku 1921, byl bez práce. Po návratu do civilu byl zaměstnán jako agronom a vedoucí výroby v moskevském zemědělském oddělení. V té době se oženil a narodil se mu syn Vladimír. Část Volyně, odkud pocházel, připadla po vzniku Sovětského svazu Polsku. Alexandr Fiala tak měl v dokladech jako místo narození uvedeno Polsko, což v souvislosti s jeho českou národností budilo nedůvěru. Na konci března 1938 vypracovali úředníci NKVD návrh na jeho zatčení, důvodem byla údajná špionáž a styky se zahraničními emigranty. A. Fiala byl zatčen 1. dubna 1938, o dva dny později se při výslechu doznal, že jeho německý soused Eduard Seidel ho v roce 1930 zverboval ke špionáži pro Německo. Závěrečné obvinění bylo vyhotoveno 5. dubna 1938, o špionáži se v něm hovořilo ve všeobecných frázích, zjevně navržených vyšetřovatelem. Rozsudek Komise NKVD a Prokurátora SSSR jej 23. května 1938 odsoudil k trestu smrti, který byl vykonán 1. července 1938. Manželce orgány sdělily, že Alexandr Fiala byl odsouzen na 10 let pobytu v táborech Gulagu bez práva na korespondenci. Krátce po 2. světové válce dostala rodina lživou zprávu o jeho smrti, podle níž měl zemřít 23. července 1943 na otravu krve v nezjištěném táboře. Teprve v roce 1956 se na žádost manželky uskutečnilo prošetření případu. Byli vyslechnuti noví svědci, spolunájemníci z bytu a spolupracovníci, kteří zcela vyloučili, že by Fiala zaujímal protisovětské postoje. Vyšetřující také zjistili, že údajný Fialův rezident Seidel byl popraven už 3. listopadu 1937 a ve věci špionážní spolupráce s Fialou nemohl být vyslechnut. V září 1957 byl A. Fiala rehabilitován. Pravdu o jeho smrti se dozvěděl až syn Vladimír, který v říjnu 1991 napsal rehabilitační skupině při ústředí KGB žádost o zpřístupnění materiálů o svém otci. KGB zařídila zapsání pravdivých údajů o smrti Alexandra Fialy do matriky a v únoru 1992 ukázala vyšetřovací spis jeho synovi.
Zdroje:
Zpět na vybrané osudy krajanů